Byť vicemajstrom sveta znie skvele na titulke – čo bolo reálne najťažšie na ceste na svetové pódium, o čom sa bežne nehovorí?
Nejtěžší bylo setrvat u toho, udržet si motivaci. Vícemistrem světa jsem se stal v roce 2013, což je po 9 letech ježdění, za tu dobu jsem chtěl už třikrát přestat jezdit...
Ktorý moment v tvojej kariére ťa najviac zlomil a čo si urobil, aby ťa to neodradilo od BMX ?
Byl to paradoxně rok 2013, kdy jsem byl ve své asi nejlepší formě. Byl jsem velmi sebevědomí, nic mě nerozhazovalo až bych řekl, že to zavánělo píchou. Byl jsem v Mexické Guadalajaře na závodech ,,Dirt conques“. Bylo to 4 000m nad mořem, hodně lidí odstupovalo od závodu se závratí, mě nebylo o moc lépe, ale nechtěl jsem to vzdát. I přes neúspěšnou jízdu jsem si chtěl zajet svůj signature trik 360 bikeflip to whip na plitkém pískovém skoku. Proč pískovém? Celý park byl udělaný z hlíny a povrch byl jak šotolina, pískovitý, drolený, smekal se jak ďas. Nehorázně jsem s sebou třískal a dopadal ošklivě na jednu nohu a na po čtvrté, když jsem spadl a chtěl se zvednout cítil jsem jak mi prasknul přední křížový vaz. Měl jsem v sobě neuvěřitelný pocit zklamání a vyčerpání. Jenže já jsem nebyl tak naštvaný na sebe, jako na celý svět, jak nás nutí se hnát za výkonem, předhánět se jeden před druhým a celý ten materialismus. Tady jsem se vydal na cestu duchovna, kdy jsem začal hledat Boha a taky ho našel a na kolo se vrátil, hlavně kvůli tomu, že ho mám rád.
Ako dnes vyzerá tvoj tréningový režim v porovnaní s obdobím, keď si sa ešte len tlačil medzi svetovú špičku? Čo robíš inak?
Nehoním se za výsledkem, ale za hodnotou. Jinak trénink je v podstatě stejný. Cvičím ob den, lehčí váhy, workout nebo cardio a do toho samotné ježdění na bmx. Jen musím více hospodařit více s energií a být více opatrný, moje tělo má už něco za sebou.
Talent vs. disciplína: keby si mal povedať pravdu, čo rozhoduje o tom, kto sa dostane na svetovú úroveň?
Talent ti pomůže zaujmout, ale jen disciplína tě udrží ve formě jednoznačně.
BMX sa rýchlo vyvíja – v čom podľa teba zaostávajú dnešní mladí jazdci a čo by mali okamžite zmeniť, ak to myslia vážne?
Chtějí všechno za krátký čas, jsou netrpělivý, nezvládají prohrávat, spěchají. Místo aby zpomalili a uvědomili si proč je pán Bůh stvořil, kterým jezdcem se mají stát, dost často se snaží hrát na nějakého svého idola, kopírují jeho zvyky, místo aby prostě jezdili pro radost, čelili výzvám a odpovědnosti. Nelelkovali a makali, dali do toho vše, když myslím vše, tak hlavně to co nechtějí, protože obětovat to co člověk chce dokáže každý, ale obětovat to co nechce je málo a to jsou většinou ti, co to myslí vážně.
Výbava rozhoduje len čiastočne – ale keď ide o detaily, na ktorých veciach na biku nikdy nerobíš kompromisy a prečo?
Např. gripy a řetěz mám už skoro deset let od stejné značky. Důležité je si najít jeden rám, který vám vyhovuje a ten se pokusit už nikdy neměnit. Ten rám poznáte tak, že se mu nemusíte tolik přizpůsobovat, máte pocit, že můžete pohybovat končetinama volně, neuhýbate před ním a zároveň se nikam pro něj nenatahujete. Jako takové potvrzení/test může posloužit příklad, že na kolo nasednete po delší době.
Např. po několika týdnech a jediné co by vám mělo chybět je vaše síla nebo fyzička, žádné zvykání na řidítka, otáčení v rádiusu nebo že je kolo moc krátké dlouhé, prostě vám sedne jako prdel na hrnec. Je to proces, který může trvat třeba 1-3 roky, ale pak máte do konce života pokoj. Základ je, že si na něj nemusíte zvykat, když si na něj stoupnete.
Ako si vyberáš partnerov a značky, s ktorými spolupracuješ? Čo musel splniť BMXSHOP.sk, aby si povedal „áno“?
Snažím se hledat partnery, ze kterými mám aspoň něco málo společné nebo se mi zamlouvají svojí filozofií a já se snimy chci spojit a vymyslet něco nového. BMXSHOP.SK web jsem měl dlouho otevřený, stále jsem váhal, jestli oslovit. Po asi dvou týdnech modliteb, jsem se rozhoupal a oslovil vás, ale reakce, že byste chěli oslovit i mě, jsem nečekal =D
Súťaženie na top úrovni prináša tlak, očakávania – ako pracuješ s mentálnou stránkou výkonu?
Přiznám se, že dříve to bylo jednoduší, protože pro mě kolo bylo velmi důležité. Dnes už je to na druhé koleji, spíš se do toho velmi nutím a je pro mě těžší udržet si soustředění. Každopádně dříve jsem měl jasný cíl, předvést to nejlepší co jsem se naučil. Pokud jsem nešel s touto myšlenkou na závody, většinou moje mentalita kolísala. Po čase tam samozřejmě do role přišlo i taktizování, ale mám dojem že to mě oslabilo, byla to taková vypočítavost. Když jsem se snažil ze sebe vydat co nejlepší při tréninku, závody už pak byly snažší. Jediné co jsem si hlídal, byl spánek, strava a dobrá nálada. Žádné starosti a myšlenky kolem...
Ak by si dnes mal 16 rokov a všetky skúsenosti, ktoré máš teraz – čo by si robil úplne inak než väčšina mladých riderov?
Ty kokos, to je divoká představa. Nejprve bych si zajistil nějaké zaměstnání, firmu, abych měl co dělat po kole. Využil bych hlavně toho, že jsem ve škole, že za mě platí stát odvody, ve volném čase bych tiše trénoval a hledal pracovní uplatnění, ale nějaké lehké jen abych si něco naspořil a ty peníze skoro nepoužíval, budoval si rezervu nebo kapital pro buoucí podnikání. Nespěchal bych co se týká freestyle bmx, protože už vím co na něm dokážu a až by se to vše rozjelo do standarní fáze asi bych začal dělat to samé. Začal bych jezdit, užívat si život a děkoval za něj Bohu.
Kam chceš svoju BMX kariéru posunúť ďalej – a čo musíš obetovať, aby si sa tam reálne dostal?
Teď jsem si dal do hlavy, že bych se chtěl dostat na Olympiádu jako jezdec, protože jsem tu možnost opustil těsně předtím co se náš sport tam dostal, po pauze od profi závodění v kuse skoro 9 let. Jenže dnes to vidím spíš jako takový lehký bič na sebe, který mě určuje disciplínu. Abych dobře jedl, cvičil udržoval se a snažil se něco proto dělat. To jestli to dopadne, je mi upřímně jedno, já se snažím co mi moje síly dovolí, ale už se kvůli tomu nepřetrhnu. Mám 4 letou dceru, jsem po rozvodu, začínám nový život. V životě jsem měl už dost stresu, takže bych chtěl trochu zvolnit. Udržet si aktivní život, ale nehnat se tolik za úspěchem a výkonem. Bmx závodění pro mě skončí v roce 2028, ale během toho a potom bych chtěl být stále v bmx zapojený, příjde mi že tu není nikdo do toho tak zapálený jako jsem byl já a to mě mrzí.
Mám několik nápadů, které v bmx scéně zatím nikoho nenapadli, tak jen hledám s kým to vymyslet a kdo ví, třeba to bude právě s BMXSHOP.sk
Instagram: @michaelberan
